Ženeva, 23. února 2026 – Dlouho očekávaný moment v mezinárodním právu nastal dnes odpoledne. Zástupci více než 120 zemí podepsali v Paláci národů historický dodatek k Úmluvě o některých konvenčních zbraních (CCW), který poprvé jasně definuje pravidla pro nasazení umělé inteligence ve válečných konfliktech.
Konec éry „zabijáckých robotů“?
Jádrem dohody je princip „smysluplné lidské kontroly“ (Meaningful Human Control). Žádný zbraňový systém nesmí provést finální rozhodnutí o použití smrtící síly bez přímého potvrzení lidským operátorem.
„Dnešek je vítězstvím humanity nad chladnou logikou algoritmů,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres po podpisu dokumentu. „Zajistili jsme, že odpovědnost za život a smrt zůstane vždy v rukou člověka, nikoliv stroje.“
Klíčové body dohody:
- Zákaz plné autonomie: Systémy schopné samy vybírat a ničit cíle bez lidského zásahu jsou postaveny mimo zákon.
- Transparentnost algoritmů: Státy musí doložit, že jejich AI systémy prošly přísným testováním proti chybám v rozpoznávání civilistů.
- Ochrana infrastruktury: Zvláštní ochrana pro digitální infrastrukturu nemocnic a energetických sítí před kybernetickými útoky řízenými AI.
Reakce velmocí
Diplomaté označují dohodu za křehký kompromis. Spojené státy a Čína, dva největší vývojáři vojenské AI, nakonec s textem souhlasily pod podmínkou, že se regulace nebude vztahovat na obranné systémy (např. protiraketové deštníky).
Rusko se hlasování zdrželo, ale veto nepoužilo, což analytici přičítají tlaku ze strany jeho asijských partnerů.
Co bude dál?
Dohoda vstoupí v platnost v lednu 2027, což dává armádám necelý rok na audit stávajících technologií. Odborníci však varují, že vymáhání pravidel bude technicky náročné. „Jak poznáte, zda dron vystřelil sám, nebo na pokyn operátora na druhém konci světa?“ ptá se Dr. Elena Petrovová z Institutu pro bezpečnostní studia v Curychu.
Přesto jde o první globální krok k tomu, aby se sci-fi scénáře o vzpouře strojů nestaly realitou.
Komentáře nejsou povoleny.