Sto dní Babišovy vlády: Politická krize v Česku, protesty a nástup Martina Kuby

Babišova vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě oslavila symbolických 100 dní v úřadu. Toto období se vyznačovalo vnitřními spory, masivními demonstracemi a rostoucím napětím s prezidentem Pavlem. Místo očekávané konsolidace moci přineslo první čtvrtletí roku 2026 obraz vlády, která zjevně hledá směr, a veřejnosti, která ztrácí trpělivost. Tato politická situace v Česku je předmětem široké debaty.

Rozporuplná bilance: „Ztráceli jsme čas“

Babišova vláda, ustavená 15. prosince 2025, vstoupila do března s bilancí, kterou sám premiér Babiš ve studiu Blesku shrnul přiznáním: „Ztráceli jsme čas.“ Politolog Jiří Pehe pro Český rozhlas označil koalici za „vnitřně nesourodou“ a její výsledky za „spíše rozpačité“.

Prvních 100 dní definovaly tři klíčové problémy:

Personální chaos: Pokus Motoristů prosadit kontroverzního Filipa Turka na ministerský post.
Ideologická nesourodost koalice: Proatlantický mainstream hnutí ANO naráží na proruské tóny SPD.
Opakované střety s Pražským hradem: Z prezidenta Pavla se stal faktický lídr opozice.

Pavel vs. Babiš: od rozpočtu po NATO

Vztah mezi Hradem a Strakovou akademií se za 100 dní proměnil v otevřený souboj. Prezident Pavel sice podepsal státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun, ale doprovodil ho ostrými výhradami. Hlavní sporný bod se týkal obranných výdajů. Vláda deklaruje ~185 miliard Kč (~2,07 % HDP), jenže do této částky započítává 19,6 miliardy z rozpočtu ministerstva dopravy. Prezident Pavel upozornil, že NATO takovou účetní kreativitu neuzná.

Ještě ostřejší spor přišel kolem summitu NATO. Babiš oznámil, že na summit pojede osobně — nikoliv prezident — a vezme s sebou ministra zahraničí Petra Macinku z Motoristů. Pavel reagoval s ironií: „Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany.“ Incident ilustruje hlubší problém: vláda systematicky odsouvá prezidenta z mezinárodní arény, přestože právě Pavel si za rok a půl v úřadu vybudoval silnou proatlantickou značku.

Letná 2026: čtvrt milionu lidí a jasný vzkaz

Napětí ve společnosti vyvrcholilo 21. března na pražské Letenské pláni. Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal shromáždění „Nenecháme si ukrást budoucnost“, na které podle organizátorů dorazilo minimálně 250 000 lidí. Protestující nesli vlajky EU, NATO a Ukrajiny.

Terčem kritiky byly tři konkrétní vládní kroky:

Plánované změny financování veřejnoprávních médií.
Zákon o registraci zahraničních vazeb neziskových organizací.
Škrty v obranném rozpočtu.

Předseda iniciativy Mikuláš Minář posunul rétoriku dál — vyzval občany ke vstupu do politických stran a otevřel otázku, zda by opoziční strany mohly tolerovat menšinovou vládu ANO bez „extremistů“, tedy bez SPD. Letná 2026 tak nebyla jen protestem proti vládě, ale pokusem o formulaci politické alternativy.

Naše Česko: Kuba jako tmavý kůň

Průzkum agentury STEM z 11.–16. března (1 223 respondentů) pro CNN Prima News přinesl překvapení. Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby zaznamenalo výrazný nástup oproti lednovým číslům. STEM zdůrazňuje, že průzkum odráží aktuální nálady, nikoli predikci voleb — žádné nejsou na obzoru.

Kubův vzestup dává smysl v kontextu politické krajiny března 2026. Voliči zklamaní vládou hledají alternativu, ale tradiční opozice (SPOLU, Piráti, STAN) ji zatím nenabízí dostatečně přesvědčivě. Hejtman s exekutivními výsledky a centristickým profilem vyplňuje mezeru, kterou ostatní nechali otevřenou.

Závěr

Prvních 100 dní Babišovy vlády odhalilo strukturální slabiny koalice ANO, SPD a Motoristů. Vnitřní spory, konfrontační vztah s prezidentem a masivní občanský odpor na Letné vytváří obraz vlády pod tlakem ještě dřív, než stihla předložit zásadní legislativu. Nástup Martina Kuby a jeho Naše Česko naznačuje, že politická mapa se překresluje rychleji, než kdokoli čekal. Klíčovou otázkou dalších měsíců bude, zda Babiš dokáže koalici stabilizovat — nebo zda tlak z ulice a z Hradu přinutí ANO k přehodnocení partnerství s SPD.