Válka o ropu láme klimatické sliby. Itálie vrací uhlí, Vietnam sází na solár

Íránská válka překresluje energetickou mapu světa. Zatímco Itálie posouvá uzavření uhelných elektráren o 13 let, vietnamský Vingroup ruší miliardový plynový projekt a staví místo něj obnovitelné zdroje. Stejná krize, opačné reakce. Jak dál energetická transformace v roce 2026?

Itálie: uhlí do roku 2038

Italský parlament 31. března odhlasoval prodloužení provozu uhelných elektráren až do roku 2038. Původní plán počítal s uzavřením v roce 2025. Třináct let navíc.

Důvod je pragmatický. Válka s Íránem narušila dodávky ropy a zemního plynu do Evropy. Ceny LNG vyletěly nahoru a Řím potřebuje stabilní základ pro elektrizační soustavu. Premiérka Meloniová rozhodnutí obhajuje jako otázku přežití, ne ideologie. Klimatické závazky Itálie z Pařížské dohody tím dostávají vážnou ránu.

Itálie není sama. EU zvažuje reaktivaci krizových opatření z dob ukrajinské války, včetně regulace síťových poplatků a daní z elektřiny. Energetická bezpečnost znovu předběhla dekarbonizaci.

Vietnam: 5,5 miliardy dolarů jinam

Na opačné straně zeměkoule padlo opačné rozhodnutí. Konglomerát Vingroup oznámil vietnamské vládě, že ruší projekt LNG elektrárny v Hai Phongu. Původní plán počítal s kapacitou 5 000 MW a investicí 5,5 miliardy dolarů. Místo plynu firma chce stavět obnovitelné zdroje.

Logika je jednoduchá. Když ceny LNG rostou kvůli válce v Perském zálivu a dodávky jsou nejisté, závislost na dováženém plynu přestává dávat ekonomický smysl. Solární a větrné elektrárny žádný Hormuzský průliv nepotřebují.

Vingroup tak reaguje na stejnou krizi jako Itálie, ale vyvozuje z ní opačný závěr. Vietnam nemá vlastní uhelné zásoby, o které by se mohl opřít. Investice do obnovitelných zdrojů energie jsou pro něj levnější i bezpečnější cesta.

Británie: rekord i paradox

Britská vláda zveřejnila data za rok 2025. Obnovitelné zdroje pokryly 52,5 % výroby elektřiny, nejvíc v historii země. Vítr a solár táhnou.

Jenže současně vzrostlo i spalování fosilních paliv. Zdražení LNG na světových trzích paradoxně zvýšilo poptávku po domácím uhlí a plynu jako záložních zdrojích. Británie tak ukazuje, že i země s agresivním přechodem na čistou energii naráží na limity, když globální trh s palivy zkolabuje.

Čísla za rok 2025 jsou povzbudivá. Kontext roku 2026 méně. Více o globálních dopadech geopolitiky na energetiku v sekci Světová politika.

Summit v Kolumbii: slova versus realita

Kolumbie a Nizozemsko pořádají 28. a 29. dubna první Mezinárodní konferenci o postupném ukončování fosilních paliv. Akci podpořilo přes 80 států. Půjde o historicky první summit zaměřený výhradně na odchod od uhlí, ropy a plynu.

Načasování je pikantní. Summit probíhá v době, kdy řada signatářů aktivně prodlužuje provoz uhelných elektráren. Itálie, Německo i Jižní Korea v posledních měsících oznámily odklady nebo zmírnění svých dekarbonizačních plánů.

Konference tak bude testem, jestli mezinárodní diplomacie dokáže nabídnout víc než deklarace. Organizátoři slibují konkrétní finanční mechanismy pro rozvojové země, které fosilní paliva potřebují opustit, ale nemají na to kapitál. Sledujte také naše zpravodajství o kyberbezpečnosti kritické infrastruktury v energetickém sektoru.

Co z toho plyne

Íránská válka funguje jako rentgen energetické politiky. Odhaluje, kdo klimatické závazky myslel vážně a kdo jen surfoval na levném plynu. Evropské státy s přístupem k domácímu uhlí se k němu vracejí. Asijské ekonomiky závislé na dovozu LNG zjišťují, že obnovitelné zdroje jsou najednou i strategicky výhodnější.

Dubnový summit v Kolumbii ukáže, jestli existuje politická vůle tyto protichůdné trendy sladit. Zatím to vypadá spíš na sérii pragmatických rozhodnutí než na koordinovanou globální strategii. IEA varuje, že dodávky ropy se v dubnu dál zhorší. Rozhodování pod tlakem pokračuje.